.jpg)
.. nebo v tuto chvíli spíš do celkem slunečného podzimního dne.:)
Tento článek bude spíš takové vykecání se z různých myšlenkových bouří a nastínění mých postojů, takže upozorňuji předem, že s tím dost možná nebudete souhlasit nebo si o mně uděláte obrázek jiný, než jste doposud měli. I to patří k životu.:)
Chtěla bych jen říct, že všechno, co dělám, dělám pro sebe. Ne pro vás, ne pro někoho z mého okolí, pro SEBE. Rozhodla jsem se jíst zdravě, cvičit a pokusit se zhubnout ne proto, že mi někdo řekl "Hele holka, jsi tlustý prase, dělej se sebou něco." Šla jsem do toho kvůli sobě, kvůli svému zdraví a hlavně kvůli svému dobrému pocitu.. Co je mi do ostatních, každý jsme nějaký a každý děláme to, co nás naplňuje. Všem může být jedno, čím se zabývám já.. Může, ale není.. Jsou zde mnozí, kteří jen řeší životy ostatních místo toho, aby žili svoje vlastní. Takových lidí je mi líto. Asi ještě nepřišli na to, co naplňuje je..
Já osobně rozlišuji dva typy lidí podle toho, jak dosahují svého cíle. Jedni se do toho pustí s takovou vervou, že nekoukají kolem sebe a prostě si jdou přímo za svým, nepotřebují okolí. To obdivuji. Já jsem ten druhý typ - potřebuji cítit, že v tom nejsem sama, potřebuji podporu okolí, to mě nakopává a motivuje.. A právě proto jsme taky s Andy založily tenhle blog - abychom se motivovaly navzájem a taky jsme doufaly, že nás třeba podpoří někdo "zvenčí". Za tohle patří velký dík všem dobrým duším a jejich milým komentářům.:)
Proč to ale řeším? Pořád se kolem najde spousta lidí, kteří jen s úšklebkem prorokují, že to nedokážu. Možná ne.. Možná selžu, možná mi to nevyjde. Ale pořád to bude MOJE selhání, případně to bude MŮJ úspěch.. Já nepotřebuji nikomu nic dokazovat.. Já to potřebuji dokázat SOBĚ.. Navíc.. Ty posměšky, které mají za úkol srazit mě dolů, mě naopak povznáší a neuvěřitelně nabíjí energií. A o tom to je.. Dokud jsem to dělala kvůli ostatním, neměla jsem šanci dotáhnout to do konce.. Trochu chabá motivace "zhubnu, abych měla pokoj od těch keců/abych dostala toho povrchního týpka/abych konečně zapadla do stáda," nemyslíte? K čemu to je?! Anonymům a haterům ve skutečnosti nezáleží na tom, jestli jsem tlustá nebo tenká, oni si vždycky něco najdou.. Je to MŮJ život, MOJE rozhodnutí, MOJE tělo a MOJE zdraví.. A já mám nad tím vším 100% kontrolu..:)
.png)
Závěrem bych ještě chtěla upozornit pravidelné komentátorky, že jsme změnily nastavení komentářů na moderované. Není to kvůli anonymům, kteří nás kritizují.. Sneseme kritiku. Konstruktivní kritiku. Kritiku, která nás posouvá směrem dopředu. Za konstruktivní kritiku nepovažuji věty typu "Mohly jste začít daleko dřív." Ano, mohly a víme to. Ale je trochu zbytečné řešit minulost, když s ní už stejně nic neuděláme.:) Děkujeme za pochopení, rozhodně nebudeme anonymy filtrovat. A děkujeme vlastně i anonymům za pravidelnou dávku dobré nálady, je úsměvné, jak někteří žijí životy druhých.:)
Mějte fajn den a užívejte si posledního sluníčka.
M.
Skvělý článek.
OdpovědětVymazatStavím se k tomu úplně stejně.
Vždycky se najdou lidi, kteří mi nevěří, kteří mě podceňují a pokouší se srazit na kolena. Nikdy jsem neměla velký problém s váhou, vzhedem k své výšce, která se vždy pohybovala okolo 175-177 cm, byla moha váha v rozmezí 65-70 kg postačující. Často mi lidi ani nevěřili, že mám TOLIK kilo.
Teď jde o to, že ačkoliv jsem relativně štíhlá, snažím se o osvalení. Řekla bych, že s konečně správným jídelníčkem a pravidelnými návštěvami posilovny se mi to daří skvěle. Nicméně jak říkám, pořád tady jsou lidi, kteří mi závidí to, s jakým nadšením do toho jdu, s jakou pílí si připravuju krabičky s jídly, abych nehladověla byť jen pár minut navíc. Bohužel takoví lidé tady budou pořád. Mám pocit, že obzvlášť v ČR je tolik nepřejícních lidí, až mi z toho jde hlava kolem. Nevím, zda se tomu smát či brečet, ale jedno vím jistě, právě tito škodolibí lidé mě ženou kupředu stejně jako tebe. ;)
Líbí se mi tvůj postoj, protože toto všechno také dělám kvůli sobě. Nejde o to, že bych chtěla hezky vypadat (i když to chci samozřejmě také), nejde o to, že se chci líbit druhým, ale o to, že se chci hlavně líbit SAMA SOBĚ. Co na tom, že mi někdo zalichotí, že mám super postavu, když já s ní spokojená nejsem? Jde o to, vložit do toho svoje srdce, dělat to na maximum a zároveň si to užívat. Zdraví u mě bylo vždy na prvním místě, vlastně to byl ten první důvod, proč jsem se cvičením vůbec začala. Bolesti zad mě dohnaly až tam, kde jsem teď.
Moc ti držím pěsti! :* Pokud ti takový přístup vydrží po celou dobu tvého snažení, budeš náležitě odměněna, to je jasné. :))
Kriss, děkuju moc.:) Jsem přesvědčená, že tentokrát to dotáhnu do bodu spokojenosti, protože jsem změnila právě ten přístup, všechno je to v hlavě.:) A pokud to nezvládnu, nevadí, nepřestanu to zkoušet.. Ne nadarmo se říká "Přes překážky ke hvězdám." :)
VymazatMoc hezký článek, se vším naprosto souhlasím:)) a ještě jsi mi krásně připomněla, proč to všechno vlastně dělám, nikdy není na škodu si to znovu zopakovat - hlavně když dochází motivace, nebo je člověk smutný a nemá prostě náladu :) takže díky! držím palec, ať vám to hezky jde!:))
OdpovědětVymazatA o tom to je, motivovat se navzájem a nezapomínat, proč to děláme.:) My děkujeme.:)
VymazatNáhodou si to napsala uplně stejně tak jako bych to napsala já :-) Máme k tomu stejný postoj.. A navíc já vím, že ty to dokážeš :-p
OdpovědětVymazatDěkuji za podporu, moc si toho vážím.:)
VymazatKrásně jsi to napsala. Taky úplně nemůžu vystát lidi, kteří se mi do toho pořád motají a pak řeknou, že to nedokážu a kdesi cosi. :/
OdpovědětVymazatPrávě to tě musí motivovat.. Protože pohled na ty jejich kyselé ksichty potom stojí za to.:))
VymazatHolky neuděláte zase nějaké zhodnocení vaší cesty? Zajímalo by mě, kolik jste od založení blogu zhubly KG a CM a taky fotky pro porovnání. Něco jako jste to dělaly tady http://spolecnacesta.blogspot.cz/2013/03/zhodnoceni-prvniho-mesice-misa.html ale aby to bylo zhodnocení od toho února až do teď :)
OdpovědětVymazatRáda bych ti vyhověla, ovšem já nemám výsledky naprosto žádné. Začínám znovu od "nuly", jak píšu i v rozepsaném článku, který bude publikován zítra. ;) Prostě jsem měla spoustu problémů okolo a nešlo to.
VymazatNo, já bych taky ráda něco takového napsala, aleeee. Přes zkouškové jsem tomu taky moc nedala a prázdniny byly takové "jak jsem to stihla a zmrzlina sem a zmrzlina tam." Na cm nějaké výsledky jsou, ale vážně mini, takže to na fotkách ani moc poznat nejde. Teď jsem ale přihlášená do dvou soutěží o proměnu, tak uvidíme, jestli se mi to povede, srovnávací foto dodám po skončení.:)
VymazatMusím taky reagovat. Před rokem v tuto dobu jsem díky práci a mému nadřízenému začala mít veliké psychické problémy. Před koncem roku jsem se rozhodla, že se sebou musím začít NĚCO dělat, abych neskončila někde v psych. léčebně. Brouzdala jsem po netu a dostala jsem se na blog Nikky, a to byla ta nejlepší věc - moje nakopnutí, moje motivace. Ona a Jillian. Díky stresu a strašné životosprávě (studium VŠ, autoškola, práce, rodina) se mi podařilo nabrat přes 17 kg. Takže změna životního stylu a dostat se tím na svou původní váhu, to byla ta volba. Ale proč to píšu. Měla jsem obrovskou oporu doma, ale jinak mi asi nikdo nevěřil. Někdy v květnu jsem vypustila pečivo a nahradila ho tuky, což se na váze a vzhledu projevilo nejvíc. Samozřejmě jsem téměř denně cvilčila Boba Harpera, Jill a chodila běhat. Dostala jsem se do pohody a dokonce mi začaly růst nové vlásky, které mi ze stresu padaly v chomáčích. Bohužel jsem byla asi zařazená do kategorie: hubne, protože nežere. Vypálila to na mě jedna kolegyně, že jinak prostě nemůžu hubnout, začala jsem se s ní dohadovat, že můj příjem je možná vyšší než ten její, ale že jím jiné potraviny - snažím se hřešit minimálně (miluji sladké) atd. Ani to, že jsem v tu dobu běhala 8 km denně, jí od tohoto názoru neodradilo. A zhubnout 10 kg za 9 měsíců taky není žádné nezdravé a rychlé hubnutí. Já už nehubnu, myslím, že jsem ve svém věku na svém minimu, ale chci se ještě víc tvarovat a zpevňovat. A ponaučení pro mě: od té doby už nikomu nic nevysvětluju. A\další zjištění, opakovaně se mě ptaly, jak to dělám, právě ty mohutnější kolegyně. Asi chtěly slyšet jen nějaký jednoduchý recept bez dřiny, ale tak to není. Vám oběma držím palce, protože hubnout ve stresu při škole je moooc těžké, ale kdo vydrží, vyhraje, a to nejen sám nad sebou. Vlaďka
OdpovědětVymazatVlaďko, moc děkujeme! :) Věříme, že se nám to konečně podaří. Uvidíme. :)
Vymazat